Chtěla jsi změnu, tak ji máš mít! :-)

Je to týden, co jsem prožila jeden z nejintenzivnějších a nejsilnějších víkendů ve Španělsku daleko od naší chaloupky. Na konferenci pro západní Evropu, kde se na pódiu vystřídalo tolik megaúspěsných lidí, že jsem si uvědomila, jak moc jsme POZADU všemi těmi našimi strachy a myšlením (bohužel asi i historicky). A co měli společného? Byli neskutečně vnitřně klidní, vyrovnaní, cítila jsem z nich lásku, upřímný zájem o druhé a pokoru.  Jsem ráda, že můžu pracovat se společností, která má takové hodnoty. A co jsem si odvezla?

Sedím tady u počítače, holčičky malují a zároveň baští perníčky, které si před chvílí samy upekly a všude je nádherná vůně a rozsypaná mouka:-) Perníčky koncem dubna, no co? Když mají radost z tvoření, tak proč ne. I to je jedna z věcí, které jsem si přála změnit, být více se svými dětmi. Ale slovem BÝT myslím i se všemi svými myšlenkami, a to jsem dřív leckdy nedělala.

Ačkoli na sobě pracuji už několik let a můj život se otočil o 180 stupňů k lepšímu, stejně jsem tam v sobě pocítila tak obrovský impuls a odhodlání ke ZMĚNĚ, že mě začaly vděčností téct slzy po tváři. Připadala jsem si  vtipně, když ostatní se smáli a radovali. Ale uviděla jsem, jak zářím, a pocítila svoji vnitřní sílu víc, než kdy předtím. Přišlo velké rozhodnutí, ale bylo jen výsledkem všech těch malých, které jsem udělala předtím.

Teď se usmívám, protože kdybych bývala tušila, jak to všechno začne!!! Ale už dávno vím, že všechny velké změny bývají doprovázeny bolestí a moje tělo se rozhodlo mě v tom maximálně podpořit. A přineslo mi “nemoc” jako řešení hned na několik mých rozhodnutí 🙂 Bez toho bych to já, extrémně činorodý člověk, tak snadno nedokázala 😀 Nejdřív jsem se jí bránila, ale pak pochopila a přijala.

Věděla jsem, že musím začít spát více než 4 hodiny denně, tak jsem prospala skoro celý den.

Táhlo se nám několik nedořešených témat ve vztahu, které naší lásce ubližovaly, tak šup! Hádka jako hrom! Ale obrovský krok  vpřed.

Věnovala jsem (i přes asi dvouleté snažení  o změnu) čas nesprávným lidem místo své rodiny a často za nimi jela přes půl republiky. Musela jsem vše zrušit, protože jsem mluvila málo a pak ztratila hlas:-D

Rozhodla jsem se více pracovat z domova a zjistila jsem, že to jde i z postele a můžu být mnohem víc s holčičkama.

Přála jsem si mít kolem sebe tým stejně naladěných lidí a sami se mi začali ozývat a přicházet do života.

Neustále mi chyběl čas si zorganizovat a dodělat důležité věci. Ano, ano, i to se skvěle povedlo! 🙂

Takže vím, že to co teď přijde, bude veliká mela! A moc se na to těším!

Zdeňka Brzáková